Zateplení

 

 

Naše nabídka:

  • kontaktní zateplení fasád
  • zateplení podkroví
  • zateplení a výstavba podkrovních bytů

Nabízíme například materiály od firem URSA CZ s.r.o., DCD IDEAL spol. s r.o., HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, a.s. S výběrem materiálů pro Váš případ Vám rádi pomůžeme při osobním jednání.

Zateplení fasád

Proč zateplovat?

Ceny energií neustále rostou, proto nabývají na významu otázky: Jak snížit spotřebu energie? Lze dosáhnout úspor? A jelikož převážnou většinu energie spotřebujeme na vytápění, je rozumné hledat řešení právě v této oblasti. U velkého množství domů (ať už rodinných, či panelových) dochází k výrazným únikům tepla z důvodu jejich nedostatečné tepelné izolace. Chybějící tepelná izolace s sebou přitom nese nejen velké tepelné ztráty a stále vyšší náklady na vytápění, ale i možnost poškození zdiva promrzáním.

Výhody zateplení

  • Fasádní zateplovací systém posune bod mrazu ze zdiva do izolační vrstvy a zamezí tak poruchám zdiva mrazem. Stavebně fyzikální vlastnosti obvodového zdiva se podstatně zlepší.
  • Výrazné úspory nákladů na vytápění
  • Nižší nároky na kapacitu vytápěcího zařízení
  • Ochrana před hlukem - zateplení použitím vhodného izolantu může zlepšit i útlum hluku (desky SILENCE dB+)
  • Nový a efektní vzhled (součástí fasádního zateplovacího systému je samozřejmě i konečná povrchová úprava - je možno volit různé struktury a odstíny omítky)
  • Výrazné zlepšení tepelné pohody při vysokých teplotách v létě
  • Omezení výskytu plísní
  • Výrazně lepší akumulace zdiva
  • Prodloužení životnosti konstrukcí snížením namáhání teplotními rázy

 

          tloušťka zdiva
          tepelný odpor zdiva
          tepelný odpor včetně zateplení při tloušťce izolantu [mm]

 

 

cihla plná

tloušťka zdiva(mm)

R bez zateplení

50

60

80

100

 

1 800 kg/m3

300

0,38

1,63

1,88

2,38

2,88

 

450

0,57

1,82

2,07

2,57

3,07

 

600

0,76

2,01

2,26

2,76

3,26

cihla lehčená děrovaná

 

 

 

 

800 kg/m3

150

0,37

1,62

1,87

2,37

2,87

 

300

0,73

1,98

2,23

2,73

3,23

 

450

1,10

2,25

2,60

3,10

3,60

cihla vápenno-písková

 

 

 

 

1 600 kg/m3

150

0,19

1,44

1,69

2,19

2,69

 

300

0,38

1,63

1,88

2,38

2,88

 

450

0,57

1,82

2,07

2,57

3,07

tvárnice škvárobeton

 

 

 

 

 

 

1 800 kg/m3

300

0,33

1,58

1,83

2,33

2,83

 

450

0,50

1,75

2,00

2,50

3,00

tvárnice škvárobeton děrované

 

 

 

 

 

1000 kg/m3

300

0,58

1,83

2,08

2,58

3,08

 

450

0,87

2,12

2,37

2,87

3,37

tvárnice pórobeton

 

 

 

 

 

 

580 kg/m3

250

1,39

2,64

2,89

3,39

3,89

 

300

1,67

2,92

3,17

3,67

4,17

beton

 

 

 

 

 

 

2 400 kg/m3

150

0,07

1,32

1,57

2,07

2,57

 

200

0,10

1,35

1,60

2,10

2,60

zdivo kamenné (žula)

 

 

 

 

 

 

2 500 kg/m3

450

0,15

1,40

1,65

2,15

2,65

 

600

0,19

1,44

1,69

2,19

2,69

Objekt bez zateplení - u nezatepleného objektu dochází k výrazným tepelným ztrátám. Zdivo promrzá - bod mrazu se nachází přibližně ve středu zdiva.

 

Vnitřní izolace sice omezí úniky tepla, nezabrání však promrzání zdiva. Konstrukce nemá akumulaci, v místnosti je rychle teplo, ale i rychle chladno. Navíc v oblasti mezi izolantem a zdí dochází ke srážení par, což může vést ke tvorbě plísní.

 

Izolace vnější - jelikož se bod mrazu nachází v izolantu, nedochází k promrzání zdiva. Konstrukce je prohřátá a má akumulaci. Tepelné ztráty jsou minimální.

 

 

 

Kontaktní zateplovací systémy s tepelným izolantem polystyrenovými deskami

Jedná se o nejrozšířenější způsob vnějšího zateplení obvodových stěn budov ať již bytové nebo rodinné výstavby. Tyto zateplovací systémy se vyznačují v porovnání s ostatními poměrně nízkými pořizovacími náklady a vysokými užitnými vlastnostmi. Podle potřeby zachovávají tvar fasády, popř. se naopak velmi dobře zpracovávají při modelování nových ozdobných prvků zateplovaných fasád (šambrány okolo oken, parterové a podparapetní římsy, různé imitace nárožních kamenů apod.). Povrchovou úpravu těchto zateplovacích systémů tvoří tenkovrstvé šlechtěné omítky v různém provedení o různých zrnitostech a to buď již probarvené od výrobce, nebo přímo na stavbě opatřované barevnými fasádními nátěry.

 

1) zdivo, (2) soklový profil, (3) Hasit 470, (4) polystyren, (5) hmoždinka, (6) Hasit 470, (7) armovací tkanina, (8) PUTZGRUND, (9) šlechtěná omítka, (10) fasádní nátěr 

 

 

 

Kontaktní zateplovací systémy s tepelným izolantem deskami z minerální plsti

Díky lepším difúzním vlastnostem je to vhodný způsob zateplení starších objektů, kde obvodové zdivo má díky chybějící nebo narušené izolaci proti vodě větší vlhkost. Dále se používají pro zateplení výškových budov, konkrétně obvodových stěn nad 22,5 m výšky nad zemí a to v souladu s platnými stávajícími požárními předpisy. Povrchovou úpravu těchto zateplovacích systémů tvoří také tenkovrstvé šlechtěné omítky v různém provedení o různých zrnitostech a to buď již probarvené od výrobce, nebo přímo na stavbě opatřované barevnými fasádními nátěry.

 

(1) zdivo, (2) soklový profil, (3) Hasit 470, (4) minerální plsť, (5) hmoždinka, (6) Hasit 470, (7) armovací tkanina, (8) PUTZGRUND, (9) šlechtěná omítka, (10) fasádní nátěr řady 700

 

 

 

 

 

 

 

 

Zateplení podkroví

Bydlení v podkroví je praktickým, ale často i efektním a zajímavým řešením bydlení. Skutečnost, že hranici mezi interiérem a vnějším prostředím v tomto případě tvoří krov, klade na stavbu a zejména provedení izolací značné nároky. Nedbalé řemeslné provedení nebo volba nevhodné technologie může znamenat nejen to, že v podkroví budeme topit „pánubohu do oken“, ale také poškození celé střešní konstrukce. Proto je volba zhotovitele pro majitele nemovitosti velmi důležitá.

Izolace – podmínka nutná…
Základním momentem při adaptaci podkroví pro bydlení je jeho tepelná izolace
. Nejdříve Vás ale čeká volba typu konstrukce. Nejčastějším tradičním řešením je dvouplášťová střecha. V tomto případě umisťujeme izolaci mezi krokve, ale i pod ně. Izolace se tedy klade ve dvou vrstvách – mezi krokve a pod ně – abychom nevytvořili tepelný most. Tepelná vodivost dřeva je totiž asi čtyřikrát vyšší než u tepelné izolace (minerální vlna, polystyren). Při zateplení mezi krokvemi by tedy mělo být použito alespoň 16 až 24 centimetrů tepelné izolace.

Co žádá „organismus“ střechy
Izolace sama ale nestačí. Konstrukce střechy je složitý a citlivý „organismus“ a musíme počítat s řadou vlivů, které na ni působí. Jedním z nich je fakt, že obytný provoz v podkroví produkuje nezanedbatelné množství vzdušné vlhkosti, která – pokud tomu nezabráníme – proniká do střešního pláště. Proto se pronikající vlhkosti staví do cesty překážka – parozábrana, na jejíž dokonalé těsnosti do znační míry závisí jak tepelně izolační vlastnosti střechy, tak bezpečí její konstrukce. Parozábrana se umísťuje pod tepelnou izolace ze strany interiéru, tvoří ji plastová fólie a musí být v celé ploše vzduchotěsně spojována. Pokud totiž vlhkost z interiéru bude pronikat do střešní konstrukce, může snížit tepelně izolační schopnost použitého materiálu, ale i vážně poškodit konstrukci krovu.

Tepelnou izolaci je ale třeba chránit i ze strany exteriéru – i vítr pronikající střešní krytinou může negativně působit na izolační schopnost minerální vlny. Je také třeba zabránit, byť i malému množství vody zvenčí, aby proniklo do izolační vrstvy. Nad tepelně izolační vrstvu se pod krytinu umísťuje hydroizolační vrstva. Pro kontrolu účinnosti větrotěsnicích opatření a těsnost parozábrany je možno v současné době využít metodu Blower Door Testu, s jejíž pomocí se zjišťuje přetlak či podtlak v objektu a lze nalézt i případné netěsnosti v parozábraně.

 

Mýty a pověry

Veřejností kolují o zateplování, úsporách energie a věcech souvisejících „zaručené“ informace, ovlivňující naše rozhodování, které však často patří spíše mezi mýty a pověry. Některé jsou zcela chybné, jiné jsou platné pouze zčásti. Polopravdy jsou přitom nejnebezpečnější – mají dobrý základ.

„Zateplením domů se zvyšuje riziko kondenzace vodní páry a vzniku plísní…“
Při vnějším zateplení je skutečnost právě opačná, kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce se výrazně snižuje nebo se zcela odstraní. Teplota na vnitřním povrchu obvodových stěn se zvyšuje. Objektivně je tedy snižováno riziko kondenzace vodní páry a vznik plísní. Pokud při vnějším zateplení dojde přece jen ke vzniku plísní, pak je to navzdory příznivému působení vnějšího zateplení v důsledku jiných zhoršených podmínek, obvykle kvůli většímu utěsnění spár oken a dveří nebo při nesprávném návrhu či chybném provedení zateplení.

„Zateplením se konstrukce příliš uzavře a nedýchá…“
Tvrzení opět neplatí pro vnější zateplení, které v zimním období skutečně poněkud potlačí téměř zanedbatelný prostup vzduchu obvodovými konstrukcemi (více než 95 % výměny vzduchu však zajišťují spáry a technologická zařízení jako ventilátory a digestoře). Vnitřní vrstvy konstrukce však nadále reagují na proměny vlhkosti vnitřního vzduchu, pohlcují vlhkost a vysychají - konstrukce "dýchá". Při vnitřním použití tepelně izolačních omítek zůstává schopnost "dýchání" konstrukce zachována.

„Pěnový polystyrén v konstrukcích po čase mizí…“
Tato pověra vznikla v době počátků užívání tohoto izolačního materiálu jako důsledek prohřešků vůči jeho užitným vlastnostem. Pěnový polystyrén neodolává teplotám trvale nad 70 °C ani působení organických rozpouštědel. Proto použití pěnového polystyrénu pod tmavé opakní sklo v prvních typech meziokenních vložek, stejně jako lepení hydroizolací na tento materiál hmotami s organickými rozpouštědly, mělo za následek již zmíněné „mizení“ pěnového polystyrénu. Vnedávné historii mělo obdobné důsledky přílišné zvýšení teplot při proteplování železobetonových panelů s pěnovým polystyrénem spolu s užíváním nevhodných odformo-vacích prostředků na bočnice ocelových forem panelů. K dílčí likvidaci pěnového polystyrénu tak došlo ve velmi krátkém časovém úseku výroby obvodových panelů, po jejich zabudování do paneláků se s pěnovým polystyrénem již nic nedělo. Při následných kontrolách však byl zjištěn chybějící pěnový polystyren a laicky se konstatovalo výše uvedené heslo. Platí tedy zásada - chováme-li se k pěnovému polystyrenu slušně, je jeho životnost srovnatelná s životností ostatních materiálů stavby. V současné době používaný pěnový polystyren má odlišné vlastnosti, než dříve běžný obalový, má vyšší tepelnou odolnost, je pevnější, tvarově stabilizovaný a je samozhášivý.

„Nejlevnější zateplení získáme z nejlevnějších součástí různých systémů...“
Tvrzení velmi problematické. Každý zateplovací systém má vyvíjené a odzkoušené optimální spolupůsobení všech svých složek. Uvedenou neregulérní kombinací získáme jakousi imitaci, která však nemá vlastnosti odzkoušené, a tudíž ani výrobcem garantované. Nejrizikovější je zde životnost takto získaných „systémů“ a jejich stálobarevnost. Nízká investice zaplacená kratší životností není nejlevnějším řešením.

„Okny utíká nejvíce tepla. Proto je lepší vyměnit okna než zateplit stěny…“
Toto tvrzení je přinejmenším nepřesné, i když má správný základ. Okny skutečně utíká více tepelné energie. Díváme-li se na problém ryze energeticky, pak bychom se skutečně měli soustředit v první řadě na zdroj největších možných úspor - a to jsou okna. Jiný je ovšem pohled ekonomicko-energetický, blízký většině investorů. Zde sledujeme návratnost finančních prostředků nebo investiční náklad na ušetřenou jednotku energie (obvykle Kč na 1 GJ za rok). A v tomto druhém případě se výměna oken za nová s lepšími izolačními vlastnostmi řadí obvykle až na jedno z posledních míst energetických úprav - touto cestou ušetřená energie je poměrně drahá. Zateplení stěn je výhodnější.

„Zateplením lze sanovat vlhké domy...“
Toto tvrzení je příliš obecné na to, aby bylo pravdivé. Svědčí o nepochopení základních principů technologie zateplování. Zateplením obvodových stěn lze docílit snížení či odstranění kondenzace vodní páry uvnitř a na vnitřním povrchu konstrukce, pokud k ní u původní konstrukce docházelo, neodstraňují se tím však ostatní příčiny vlhkosti stavebních konstrukcí. Vlhkost domu získaná vzlínáním zemní vlhkosti nebo zatékáním je naopak důvodem, proč zateplení pozdržet nejen do doby, než je odstraněna příčina vlhkosti, ale než poté klesne vlhkost v konstrukci k úrovni praktické vlhkosti stavebního materiálu. Teprve poté můžeme konstrukci zateplit, aniž bychom se museli obá-vat zhoršení vlhkostního stavu konstrukce.

(úryvek z publikace: Jiří Šála Zateplování budov, Grada Publishing, spol. s r. o., Praha 2000)